Avizovanou druhou sportovně-společenskou akcí před startem nové sezóny je turnaj v malé kopané "O pohár paní Poldi". Ten již šest let neodmyslitelně patří k Dnům města Kladna (chcete-li Hornické dny nebo Dny horníků a energetiků), které se každoročně konají v areálu Sletiště a jeho nejbližším okolí. Letos to bude posedmé, a to v sobotu 6. září.

Jak již bylo napsáno cca před 14 dny (a o dva články níže) chystáme výrobu sektorové vlajky. Návrh je víceméně hotový - viz. příloha. Prvotní mailová korespondence užšího členstva však nadhodila otázku stylu písma a případně doplnění o nějaké heslo nebo něco podobného. Názory se různí a proto dáváme toto téma v plen fandovské veřejnosti.

Již pošesté utkaly se uplynulou sobotu v Městské hokejbalové aréně týmy hokejových fanklubů o Medvědí pohár. Letos za účasti Pardubic, Chomutova a Jihlavy. Berounští, další tradiční účastníci, se pro letošek omluvili a tak se tedy Medvědí pohár odehrál poprvé bez Medvědů.

V mezidobí, než to vypukne naostro mezi mantinely i na tribunách, nás čekají ještě dvě sportovně-společenské akce. Tou nejbližší je již 6. ročník hokejbalového turnaje hokejových fanklubů alias Medvědí pohár (pojmenovaný po původních spolupořadatelích z Berouna, kde se měl v roce 2003 konat první ročník, ale nekonal - a pak už ani žádný jiný...).

Zatímco hokejisté již zahájili přípravu a brázdí led na plné obrátky, my zatím stále užíváme léta a všeho co k němu patří. Samozřejmě už ale přemýšlíme nad novinkami, se kterými v září hodláme vyrukovat do extraligových bojů. A jelikož se po šesti letech podařilo navázat kontakt se subjektem jakožto regulérním sponzorem naší činnosti, plány jsou velké. Tímto podnikem je kladenská společnost VP trend a budíž jí velký dík.

Dlouho jsem se rozmýšlel jak začít a jakou formu vlastně zvolit pro tenhle elaborát o právě proběhlé sezóně (pro kladenské barvy samozřejmě). Snad i vrozená lenost byla příčinou, že jsem se nakonec rozhodl nesepisovat román a udělat tak přinejmenším radost kladenskému Bugrovi. Prostě vám nabídnu pohled na ročník 2007-2008 mýma očima. Předesílám, že pravděpodobně ne vždy se mnou budete souhlasit.
Tahle sezóna v podstatě nanečisto začala už po posledním zápase se Znojmem, kdy zklamání v kladenských duších lomcovalo ostošest. Nejeden z nás si řekl, že příště už to takhle nedopadne a optimisté tomu dokonce věřili.

V pořadí páté utkání čtvrtfinálové série nás i naše sparingpartnery na ledě zavedlo opět do kraje rybníků a jen škoda, že jsme cestou neviděli Bezdrev, protože tam už úplně vidíte to zakulacení země, jak praví děda klasik. Fanklub vypravoval autobusový zájezd s mírnými obavami, které se však postupně rozplynuly a na jih vyrážela snad nejpočetnější výprava za celou sérii. Odjezd byl stanoven na půl druhou…

Druhý domácí zápas série s Českými Budějovicemi mohl v případě vítězného konce znamenat srovnání v počtu výher. První zápas nám dával poměrně velké naděje, že by se to mohlo podařit a hosté by tím pádem mohli znervóznět. Utkání předcházela mediální přestřelka trenéra Jandače a manažera Černého ohledně převozu zraněného Kuchejdy. Arogantní vyjádření budějovického trenéra jako by předznamenalo průběh zápasu.

Tak tentokrát věším report poměrně brzy, poněvadž sem dnes z jistých důvodů nemohl s bratry v triku polít jazyk, leštím alespoň klávesnici. Po navlhlém prachu a výborných výkonech Turka se série konečně přesunula z tepláku do našeho zimáku, který se ovšem počtem fanoušků a diváků stal téměř hicákem. Zítra si rozhodně pod dres mikinu neberu! Nicméně mnohatisícový dav vytvořil elektrizující atmosféru a snad i ta přispěla k vytouženému vítězství.

Kolega Zděnda, dobře on, níže popsal hlavní highlity naší jihočeské anabáze. Já bych si tedy dovolil jeho článek doplnit o několik věcí, které nezmínil (a to z důvodů těch, že buď o nich neví anebo si na ně nevzpomněl). Taktéž získáte nástin celé naší trachtace z jiné perspektivy, což nemalá část z vás jistě uvítá.