Jistota, která nás udržela v extraligové příslušnosti se rodila velmi těžce. Karlovy Vary si zajuchaly, my jsme drobátko trpěli. Nu což, jedeme dál. Máme na to být jinde než dneska jsme. Ročník nějak doklepem', ale příště chceme určitě víc. Kladno je pojem a nikdy to nebude jinak. My víme svý, kluci ví svý a napřesrok to musí být jiné. A Franta Kaberle bude snad u toho.

Když jsme hráli naposledy s Becherovkou, tak už jsem viděl tři body v kapse. No nevadí, ale lechtání nervů už by mohlo skončit. Třeba zrovna dneska, když už tu máme zase ty Vary. Zápas to ovšem nebude lehký. Zelenočerňáci přijedou povzbuzeni výhrou od černozelenáčů. Modrobílí od bílomodrých také dovezli bod, tak uvidíme. Jak nádherně máme zbarvený ten play-out...

No škoda, výhra za tři body by dodala klidu. I když skoro ze všech stran slýchám, že už je to v pohodě, tak jsem na pozoru. V neděli v Brně to bude zajímavé. Kometě už o nic nejde, přesto jsem si jistej, že nic nevypustí, poněvadž místní betelné publikum jim nic neodpustí. Nějaký ten bod by jsme ale přivézt měli. Myslí si to i Marek Trončinský.

Škoda posledního zápasu ve Varech. Ale bylo to tam celý nějaký prapodivný na tom konci. Už jsem si říkal, že se stane zázrak a opět se povezou tři body z venku, avšak osud byl proti. Nakonec i ten bod není k zahození, ale mohlo být už jasněji. Takhle se budeme ještě trochu nervovat, naštěstí s vědomím, že to máme stále ve svých rukou. Pro začátek stačí porazit Boleslav.

Jednou si nahoře, jednou dole. Rčení známé, až omšelé. Ale na Karlovy Vary pasuje dokonale. Ambiciózní klub, který se zajíkal loni v extázi, se letos škube v křečích v play-out. Dotrápil se až na poslední místo. Nemám v sobě ani špetku škodolibosti, ale moje sympatie tenhle klub nemá a nikdy neměl, proto ten krutě romantický titulek.

Laťka je nastavena a její hodnota trvá. Výkony jdou směle ruku v ruce s body a ty nás po malých dávkách uklidňují. Barážové propadlo na nás sice stále ještě svádivě mrká, ale pomalu se ohlíží po jiných. Tři body proti Brnu pečetí dosavadní výkony ve skupině o udržení. K večernímu pozápasovému rozhovoru jsem si vybral Ríšu Diviše. Trochu se zdráhal, ale nakonec svolil a vzniklo tak příjemné povídání.

Jako už jsem tu psal a napíšu to znova. Ta play-out je divná soutěž. Když už musíme hrát tuhle divnosoutěž, je super, že se daří a pomalu máváme šátečkem kocábce jménem "Baráž". Máváme, ale zatím velmi pozvolna. Boleslav i Vary nejsou zrovna ve své kůži a tak opravdové prověření nás čeká až dnes. Kometa Brno vede podle očekávání minitabulku, tudíž bude velmi zajímavé sledovat, jak se jim povede dnes.

Poskakování po posledním fleku pokračuje. Škodovkáři se dnes budou snažit ohnout krk našemu mužstvu, od kterého si bude chtít vybrat dluh z posledního měření. Ale jak je psáno v titulku, nebýt jejich brankářské jedničky, neměli minule nárok. Jejich tým není v ideální pohodě, ale o všem podstatném se rozhodne až večer. Znovu opakuji, pokud budeme hrát tak jako v posledních zápasech - nemám obavy.

Opravdu z toho začínám mít dobrý pocit. Konečná fáze letošního extraligového tažení nás zastihla ve výborné kondici. Když nám přejí i tyčky, soupeři na nás netasí všudypřítomné lapačky, vyrážečky a jiné obranné předměty včetně údů svých, máme nad každým navrch. Už za tři dny začíná další přetahovaná, ale my můžeme hledět do budoucna směle, jsme na koni. Své o tom ví i strážce svatyně; Lukáš Cikánek.

Už se to začíná protáčet a tahle monotónní soutěž ukazuje svou šedou tvář. I když je letos skutečně o co hrát, tahle nadstavba má slovy klasika; půvab párku ohřejvanýho od soboty. Buď jak buď, nejdůležitější je, aby to pro naše barvy dopadlo nakonec dobře. Výkony jsou povzbudivé, koncovka už méně. Doma je ovšem doma.