Hráč listopadu 2009 - Jiří Kuchler


Autor: Clouseau - Datum: 03 prosinec 2009

Hráčem měsice listopadu 2009 byl zvolen útočník Jiří Kuchler. Nabízelo se tedy, že s ním uděláme rozhovor pro naše stránky. Jirka byl upřímně překvapen tím, že se stal Hráčem měsíce a hodně ho to potěšilo, skromně však namítnul, že by si to zasloužili i jíní, například David Stieler. Zanechme úvodu a přejděme tedy k Jirkovi.



Vezmeme to někde od začátku, od dětství. Byl u vás v rodině a příbuzenstvu hokej sportem číslo jedna?

Naše rodina vždy žila sportem. Můj děda byl dlouholetý hráč fotbalového SK Kladno. Byl to výtečný střelec. Po skončení hráčské kariéry zastával i post trenéra, jak v mládežnických kategoriích, tak i u dospělých. Můj otec hrával jak fotbal tak hokej. Při přechodu mezi dospělé se rozhodl pro hokej. V dresu Kladna odehrál tuším dvě sezóny, pak nastupoval v nižší soutěži. Jelikož jsem se jako malý jezdil na zápasy mého otce dívat, byl jsem dostatečně ovlivněn k tomu, abych začal hrát také hokej.


Vzpomínáš na to, jak ses díval jako malej na televizi například na mistrovství světa a jak jsi to prožíval? Kdo byli tvoji oblíbení hráči té doby?

Samozřejmě, že jsem hokej jako malý sledoval. V tehdejší době nebylo moc zábavy. Ať už v TV nebo i v reálu. Pokud to šlo, chodil jsem s tátou pravidelně na kladenský zimák na ligu. Sledovat všechny ty borce, co hráli za Kladno, bylo skvělé. Co se týče MS, pamatuji si, jak mě pořádně chytilo až MS v Praze v roce 1985. Do té doby si toho příliš nepamatuji. Mí oblíbení hráči proto pak na dlouhou dobu byli právě z tohoto úspěšného týmu. Hlavně Vláďa Růžička...(mimo hráčských kvalit se mi líbilo, jak v té době nosil famózního knírka).


Přípravka, žákovské týmy atd. Zavzpomínej na své hokejové začátky, spoluhráče a trenéry.

S hokejem jsem začal v pěti letech v přípravce Poldi Kladno pod vedením trenéra Macha. V žákovských kategoriích mě pak vedl můj otec, který mě toho naučil asi nejvíc a nejvíc mě ovlivnil. Dostával jsem totiž od něj "instrukce" jak během zápasu jako ostatní spoluhráči, tak pak ještě jednou doma. Což bylo "úžasný"...haha. Samozřejmě, že jsem za to rád.
V dorostu jsem hrál pod vícero trenérama. Nerad bych na někoho zapomněl, ale byli to třeba Zděnek Šindler, Milan Skrbek, František Pospíšil, František Kaberle, V. a E. Slánský, A. Stach, opět můj otec.
Kdybych měl vzpomenout mé spoluhráče z žákovských let, tak asi budu prvního jmenovat Jirku Burgera. Ten byl od mala výborný hráč. Pak třeba Martina Vejvodu, který také hrál ligu za Kladno. Dále pak v dorostu jsem byl v týmu se spoustou skvělých hráčů (Petr Tenkrát, Pavel Skrbek, Tomáš Kaberle, Marek Židlický, Patrik Eliáš, Tomáš Vokoun atd...).


Kdo z tvých dětských či mládežnických spoluhráčů a kamarádů vydržel u hokeje a hraje extraligu (či někde v zahraničí)?

Odpověď je podobná. Těch hráčů, kteří to někam dotáhli, je spousta, ale nejvíce udržujeme mezi sebou kontakt s Pavlem Skrbkem, P. Tenkrátem či J. Burgerem.


Co tě vždycky motivovalo a udrželo u hokeje? Dokážu si představit, že třeba někdy v pubertě se objevovaly myšlenky s tím seknout nebo to ošidit na úkor něčeho jiného.

Hokej jsem dělal celý život, takže jsem si nedovedl představit, že bych s tím kvůli diskotékám či jiným zábavám seknul. Tím nechci říct, že jsem byl nějaké neviňátko. Taky jsem někdy někam vyrazil, ale díky tomu, že jsme stále hráli, to bylo jen vyjímečně.


Jak si vlastně prožíval turbulentní a rozvolněná 90. léta? Jak si vnímal společenské změny a jak se to projevovalo ve sportu, konkrétně v hokeji?

Revoluce mě zastihla na prahu puberty. V té době jsem si tolik neuvědomoval o jak závažné a pro nás dobré změny jde, zajímaly nás spíše holky. Svůj vztah k politice jsem si našel později.
V hokeji však docházelo ke změnám, které jsem vnímal s větší intenzitou. Spousta hráčů začala odcházet do zahraničí atd.


Jaký byl pro tebe osobně přechod z juniorů mezi chlapy?

V juniorských kategoriích se mi celkem dařilo, proto jsem dostal možnost zahrát si již v 17 letech za A tým. Jelikož ale na Kladně mezi mými vrstevníky nechyběla kvalita, bylo těžké se prosadit. Byli tu zkrátka lepší hráči, kteří v mé kategorii přecházeli mezi dospělé (Tenkrát. Burger atd.). Přesto mě trenéři nechali odehrát za dvě sezóny asi 60 zápasů. Byl jsem za to hodně rád. Pak jsem odešel do nižší soutěže.


Jak se ti hraje s nedávno ještě juniory Honzou Eberlem a Davidem
Stielerem?


S klukama se mi hraje výborně. Mají velkou chuť, váží si každého střídání a snaží se na ledě odevzdat maximum. Jejich styl mi vyhovuje. Mám na mysli hlavně jejich pohyb na ledě, který dělá protihráčům problémy. Sice jsem oproti nim o dost starší, ale vycházíme spolu výborně i mimo led. Mají to v hlavě srovnané a věřím, že když na sobě budou dál pracovat, že z nich budou opory a výborní hokejisté.


Jirka KuchlerPopiš svůj typický den, kdy máte trénink a den, kdy máte zápas.

Když máme pouze trénink, vstávám před osmou hodinou a na půl devátou přicházím do kabiny. Jelikož mám už trochu opotřebované tělo, musím před i po tréninku zvládnout nějaké protahovací cviky, kolo anebo posilovnu. Samotný trénink začíná od 10 hod. a trvá asi hodinu. Samozřejmě v době přípravy, kdy není soutěž, jsou tréninky delší. Po tréninku jdu na oběd. Odpoledne záleží co a jaké povinnosti si musím zařídit.
Když je ligové utkání, je režim podobný. Akorát po obědě si jdu lehnout. A to nechci být rušen, abych si odpočinul. Je to takový zvyk. Na zimák chodím kolem 15.20. Po zápase jdu ještě na rotoped nebo si udělám strečink a pak večeře a spánek.


Jak moc sleduješ co se kde o tobě píše a říká? Zavítáš někdy na
fanklubácké stránky?


Samozřejmě, že když se ke mně něco někdy donese, tak se o to zajímám. Jsem zvědavý jako většina lidí, takže i na vaše stránky se kouknu. Občas ten, který schytá hodně kritiky od vás, je terčem i našich poznámek. Musí se to však brát s nadhledem.


Nemůžeme se nevyhnout výsledkové i herní mizérii v této sezóně. Pokus se najít příčiny a nadhoď, co tě napadá, jak z toho ven?

Těžko se mi to hodnotí. Především si myslím, že by se měl každý zamyslet sám nad sebou. Co pro to dělá... Nechci se pouštět do podrobnějších úvah, protože mi to nepřísluší a navíc mám také co zlepšovat. Kdybych měl však napsat alespoň jednu věc, myslím, že bysme se měli o ty body a výsledek více poprat. Měla by být vidět ještě větší vůle po vítězství. Letos nás navíc opět postihuje spousta zranění.


Proč se v Česku až na vyjímky málo chodí na hokej? Proč nebývají stadióny vyprodané? Lidi se neumějí bavit sportem?

Lidé mají dnes kromě svých starostí okolo práce atd. také daleko větší možnosti jak trávit svůj volný čas. Nemalou roli hrají i finance. Ona totiž pravidelná návštěva sportovních akcí něco stojí. To víte lépe než já.


Jaký vliv na tebe osobně má zázemí stadionu, atmosféra v hledišti, domácí a venkovní prostředí?

Každý sportovec má asi raději plné hlediště. Mně osobně ani nevadí nepřátelské publikum. Může vás to totiž i zdravě naštvat a nabudit. Raději mám ty starší zimní stadiony, které mají své kouzlo. Nemusí tam být vyprodáno, ale kulisa tam je taková, jako kdyby tam byl plný dům (Kladno). Nové arény jsou sice krásné a komfortnější, ale jsou takové uniformní.


Když dáš gól nebo se povede nějaká akce a diváci skandují tvoje jméno, jaké to je?

Já těch gólů moc nedávám, takže se mé jméno tolik nevyvolává, ale určitě je to příjemné. Co mě potěšilo bylo, jak kotel v jednom utkání skandoval 4. lajna.


Když se nedaří a lidi pískaj a nadávaj, jaké to je v tu chvíli na lavičce a jak ty osobně to bereš? Zamrzí to, štve tě to, vyhecuje tě to...?

Když lidé pískají, přijemné to není, jenže mají na to právo. Já se v tu chvíli snažím koncentrovat na hru. Co mi vadí jsou vyloženě sprostá slova, která si musejí vyslechnout naši blízcí apod. Někdy je to opravdu pěkná síla.


Kam v demokratické společnosti se svobodou slova řadíš vaše vlastní
pravidlo o zákazu vyjadřování se k výkonům rozhodčích v den utkání?


Já jsem obecně pro co nejméně zásahů ať státu či jakékoli instituce do svobody člověka.


Co dělá Jirka Kuchler, když nehraje hokej a netrénuje?

Do loňského jara vyplňovalo prakticky všechen můj volný čas studium. Byl mi udělen titul Ing. ekonomie na České zemědělské univerzitě v Praze. V současnosti si po letech dopřávám trochu "volnosti" a těším se na narození dcery, kterou očekáváme na konci ledna.


Co by dělal Jirka Kuchler, kdyby měl víc času?

Kdybych měl více volného času, asi bych se rozhodl ještě pokračovat ve studiu, hlavně jazyků. I když teď když o tom přemýšlím, možná skrývám svoji lenost za nedostatek času. Každopádně bych to chtěl napravit.


Děkujeme Jirkovi za ochotu a čas a přejeme, ať se mu nadále daří jak ve sportovním, tak v osobním životě. A na leden se nám rýsuje Otec měsíce.



Tags

TIPOVAČKA

Tipujte s námi MS 2024

Bližší info a propozice ZDE

Kulturní přesahy

NA LED! Hokej a bruslení v obrazech

Fenoménu hokeje a bruslení ve výtvarném umění se věnuje nová výstava Národní galerie Praha, která pro návštěvníky znovu otevírá Palác Kinských na Staroměstském náměstí. Výstava představí téměř sto prací napříč různými výtvarnými technikami a médii z českých institucionálních i soukromých sbírek. K vidění budou od 26. dubna do 27. října jak malby starých mistrů, tak díla současných českých tvůrců.

 

www.ngprague.cz

Facebook

Komunita

ZÁBAVA

Přívětivé místo pro fanoušky kladenského hokeje, kteří si rádi hrají nebo zrovna nemají co na práci. AKTUALIZOVÁNO!