David Růžička: Zbytečně jsme přestali hrát dopředu!
Autor: 27 prosinec 2010
- Datum:Banda zoufalců, jak je často naše družina nazývána rozmilými soupeři, se v zápase proti Vítkovicím nadechla k dalšímu střípku z kolekce vyvracení invektiv. Žel bohu skvěle rozjetý zápas skonal na klasické kladenské nemoci - nedostatečnou soustředěnost a pasivitu. Třígólová smršť z druhé třetiny tak znamenala pouze bod. Veselo z toho nebylo ani Davidu Růžičkovi, který příkladně bojoval a pral se o své místo na slunci.
Davide, dnes začnu trochu netradičně. Jaké to je hrát o svátcích vánočních? Nevadí ti to?
No je to takový zvláštní. Bohužel ty zápasy jsou tak nalosovaný, tak hrát musíme. A musíme hrát naplno, ať jsou svátky nebo ne. Nakonec je to jako každej jinej zápas.
Dneska jsme to měli od druhé třetiny perfektně rozehraný, měli jsme náskok a velkou šanci zápas vyhrát? Proč přišel ten postupný kolaps?
Tak především jsme přestali hrát dopředu, chtěli jsme to jenom odbránit a jak vidno couvali jsme zbytečně. Oni jak hráli agresivně, tak ještě přitlačili. Padalo jim to tam a postupně byli na koni.
A zasloužili bychom si nakonec vlastně tu výhru? Kdo byl podle tebe v utkání lepším týmem?
Ze začátku byli oni (Vítkovice) určitě lepší, lépe bruslili a my jsme vyrovnali hru až v průběhu druhý třetiny. Podařilo se nám vstřelit ty slepený góly a byli jsme nahoře. Takže druhou třetinu jsme byli lepší, ale ve třetí nás zase přehráli a to naprosto zbytečně.
Bylo vidět, že ty osobně se hodně snažíš, byls aktivní i kolem branek. Myslíš, že už sis vybojoval stále místo v kladenském áčku?
To se říct nedá. Já musim makat každej zápas a od toho se to odvíjí. Každej zápas podat nejlepší výkon jakého jsem schopen a pak už je to pouze na trenérech.
A seběvědomí? Jde nahoru?
Jo, je dobrý (úsměv). Jsem rád, že mě povolali a tím ti to naroste. Ale zase nesmí být přehnaný, protože pak usneš na vavřínech.
Souhlasím. Poslední otázka. Jak se těšíš na slepené zápasy v Liberci a doma proti Plzni?
Bude to určitě náročný, ale budeme muset udělat, co nejvíc bodů, abychom utekli Boleslavi. Dneska to máme plus jedna.
Tak to je všechno, díky, ať se daří!
Díky, ahoj!